[sɟ̊ɛd̥la] - v (skell, skall, skullum, skylli, skollið) prásknout sebou, bouchnout sebou Hurðin skall í lás. Dveře se zabouchly. e-að skellur á (co) propuká, (co) začíná (bouře ap.) Stormurinn skall á. Bouře propukla.
Islandsko-český studijní slovník
skella
skella3Slovo patří mezi 2800 nejfrekventovanějších slov.