[flœːɡ̊ra] - v (-aði) impers það flökrar að e-m (komu) se mihne hlavou, (koho) napadá (myšlenka ap.) e-n / e-m flökrar við e-u (komu) se dělá nevolno z (čeho), (komu) je špatně z (čeho) Mig flökrar við matnum. Dělá se mi nevolno z jídla.
Islandsko-český studijní slovník
flökra
flökr|a
v (-aði) impers
[flœːɡ̊ra]
þaðflökraraðe-m(komu) se mihne hlavou, (koho) napadá (myšlenka ap.)