Islandsko-český studijní slovník
Výslovnost islandského slova je komplexní a pro správnou výslovnost je zapotřebí zohlednit několik faktorů:
| a | [aː] | í | [iː] | t | [tʰjɛː] |
| á | [auː] | j | [jɔːθ] | u | [ʏː] |
| b | [b̥jɛː] | k | [kʰauː] | ú | [uː] |
| c | [sjɛː] | l | [ɛd̥l̥] | v | [vafː] |
| d | [d̥jɛː] | m | [ɛmː] | w | [tʰvœːfal̥d̥ vafː] |
| ð | [ɛːθ] | n | [ɛnː] | x | [ɛxs] |
| e | [ɛː] | o | [ɔː] | y | [ɪfsɪlɔn] |
| é | [jɛː] | ó | [ouː] | ý | [ɪfsɪlɔn iː] |
| f | [ɛfː] | p | [pʰjɛː] | z | [sɛːd̥a] |
| g | [ɟ̊ɛː] | q | [kʰuː] | þ | [θɔrd̥n̥] |
| h | [hauː] | r | [ɛrː] | æ | [aiː] |
| i | [ɪː] | s | [ɛsː] | ö | [œː] |
| IPA* | Název | Příklad | Výslovnost | Informace |
| [b̥] | neznělá bilabiální ploziva | bara | [b̥aːra] | české "p" o trochu blíže k českému "b" |
| [pʰ] | neznělá bilabiální aspirovaná ploziva | prestur | [pʰrɛsd̥ʏr̥] | "p" s přídechem (viz. přídech) |
| [d̥] | neznělá alveolární ploziva | dæmi | [d̥aiːmɪ] | české "t" blíže k "d" |
| [tʰ] | neznělá alveolární aspirovaná ploziva | tómur | [tʰouːmʏr̥] | "t" s přídechem |
| [ð] | znělá dentální frikativa | borða | [b̥ɔrða] | jako "th" v anglickém slově "this" |
| [θ] | neznělá dentální frikativa | þola | [θɔːla] | jako "th" v anglickém slově "think" |
| [f] | neznělá labiodentální frikativa | finna | [fɪnːa] | české "f" |
| [v] | znělá labiodentální frikativa | hafa | [haːva] | české "v" |
| [ɡ̊] | neznělá velární ploziva | gata | [ɡ̊aːd̥a] | neznělé "g", zvuk mezi českým "g" a "k" |
| [ɟ̊] | neznělá palatální ploziva | gefa | [ɟ̊ɛːva] | měkké [ɡ̊], jako bychom přidali slabé "j" ke "g" |
| [j] | palatální aproximanta | jól | [jouːl̥] | české "j" |
| [ɣ] | znělá velární frikativa | saga | [saːɣa] | zadní "tmavé" "g" |
| [h] | neznělá glotální frikativa | heima | [heiːma] | české "h" |
| [ç] | neznělá palatální frikativa | hjóla | [çouːla] | měkké české "ch", "ch" vyslovené s malým "j" |
| [l] | alveolární laterální aproximanta | loforð | [lɔːvɔrθ] | české "l" |
| [l̥] | neznělá alveolární laterální aproximanta | hlutur | [l̥ʏːd̥ʏr̥] | neznělé "l", jako bychom řekli "l" šeptem |
| [kʰ] | neznělá velární aspirovaná ploziva | koma | [kʰɔːma] | "k" s přídechem |
| [m] | bilabiální nazála | mýri | [miːrɪ] | české "m" |
| [m̥] | neznělá bilabiální nazála | lampi | [lam̥b̥ɪ] | neznělé "m", jako bychom řekli "m" šeptem |
| [cʰ] | neznělá palatální aspirovaná ploziva | kenna | [cʰɛnːa] | měkké "k" s přídechem, "k" vyslovené s malým "j" a přídechem |
| [n] | alveolární nazála | nemandi | [nɛːmand̥ɪ] | české "n" |
| [n̥] | neznělá alveolární nazála | mennt | [mɛn̥d̥] | neznělé "n", jako bychom řekli "n" šeptem |
| [s] | neznělá alveolární frikativa | systir | [sɪsd̥ɪr̥] | "s" o velmi malý kousek bližší k českému "š" |
| [r] | alveolární vibranta | reynsla | [reinsd̥la] | české výrazné "r" |
| [r̥] | neznělá alveolární vibranta | hraun | [r̥œiːn] | neznělé "r", jako bychom řekli "r" šeptem |
| [x] | neznělá velární frikativa | lag | [laːx] | české "ch" |
| [ŋ] | velární nazála | skyggndur | [sɟ̊ɪŋd̥ʏr̥] | nosové "n", blízké anglickému "ng" ve slově "strong" |
| [ŋ̊] | neznělá velární nazála | skyggnt | [sɟ̊ɪŋ̊d̥] | neznělé nosové "n" |
| [ɲ] | palatální nazála | angi | [auɲɟ̊ɪ] | měkké nosové "n" |
| [ɲ̊] | neznělá palatální nazála | banki | [b̥auɲ̊ɟ̊ɪ] | měkké neznělé nosové "n" |
Písmeno "k" lze vyslovit několika způsoby v závislosti na pozici a hláskách předcházejících a následujících: [cʰ] [kʰ] [ɟ̊] [ɡ̊].
Např. shluk souhlásek "tns" (např. v slově vatnsfræði) lze vyslovit několika způsoby: [hd̥n̥s], [hd̥s], [sː].
Jednoduché samohlásky: [a] [ɛ] [ɪ] [i] [ɔ] [ʏ] [u] [œ].
Dvojité samohlásky: [œi] [au] [ei] [ou] [ai] [oi] [ʏi].
| IPA | Název | Příklad | Výslovnost | Informace |
| [a] | otevřená přední nezaokrouhlená samohl. | rata | [raːd̥a] | české "a" |
| [ɛ] | polootevřená přední nezaokrouhlená samohl. | meta | [mɛːd̥a] | zavřenější než české "e" |
| [e] | polozavřená přední nezaokrouhlená samohl. | heiður | [heiːðʏr̥] | české "e", vyskytuje se jen v diftongu [ei] |
| [ɪ] | téměř zavřená téměř přední nezaokrouhlená samohl. | vinna | [vɪnːa] | podobně jak české tvrdé "y" |
| [i] | zavřená přední nezaokrouhlená samohl. | fínn | [fid̥n̥] | podobně jak české měkké "i" |
| [ɔ] | polootevřená zadní zaokrouhlená samohl. | lofa | [lɔːva] | zavřenější než české "o" |
| [o] | polozavřená zadní zaokrouhlená samohl. | bóndi | [b̥ound̥ɪ] | české "o", vyskytuje se pouze v diftongu [ou] a [oi] |
| [ʏ] | téměř zavřená téměř přední zaokrouhlená samohl. | hundur | [hʏnd̥ʏr̥] | jako německé "ü", vyslovuje se jako tvrdé y vyslovené s kulatými rty |
| [u] | zavřená zadní zaokrouhlená samohl. | súkkulaði | [suhɡ̊ʏlaðɪ] | české "u" |
| [œ] | téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohl. | lönd | [lœnd̥] | vyslovuje se jako "e" vyslovené s kulatými rty (chceme "o" ale řekneme "e") |
Např. samohlásku "a" lze vyslovit několika způsoby v závislosti na pozici a hláskách předcházejících a následujících: [a] [au] [ai].
Např. v slově "eigandi" [eiːɣand̥ɪ] .
Např. ve slově "munnur" se vyskytuje zdvojené "n" a vysloví se [mʏnːʏr̥] .
Např. ve slově "þvo" [θvɔː] .
Např. ve slově "hár" [hauːr̥] nebo "auka" [œiːɡ̊a] .
Např. ve slově "lepja" [lɛːb̥ja] .
Např. ve slově "vinna" [vɪnːa] .
Slovo "fingur" rozložíme do následujících segmentů: f (samost. souhláska) + i (samost. samohláska) + ng (shluk souhlásek) + u (samost. samohláska) + r (samost. souhláska)
Slovo "austan" rozložíme do následujících segmentů: au (shluk samohlásek) + st (shluk souhlásek) + a (samost. samohláska) + n (samost. souhláska)
V slově "vera" je souhláska "r" na střední pozici a odpovídá tomu znělá výslovnost [vɛːra] . Na proti tomu v slově "var" je souhláska na koncové pozici a výslovnost je neznělá [vaːr̥] .
Složené slovo "drifás" se skládá ze slova "drif" [d̥rɪːf] a "ás" [auːs]. Koncový segment předchozí části "f" se vlivem počátečního segmentu následné části "á" vysloví zněle.
Výsledná výslovnost slova je [d̥rɪːvaus]
Složené slovo "afturábakgír" lze rozdělit na čtyři části: "aftur" , "á", "bak" [b̥aːɡ̊], "gír" [ɟ̊iːr̥]. Neznělá velární ploziva [ɡ̊] zanikne vlivem neznělé palatální plozivy [ɟ̊]. Výsledkem je výslovnost [afd̥ʏraub̥aɟ̊ir̥]
Např. slovo "hringing" vyslovíme [r̥iɲɟ̊iŋɡ̊] , neboť kořen slova je "hring" a přípona "ing". Naproti tomu slovo "hringiða" vyslovíme [r̥iɲɡ̊ɪða] , neboť první část složeniny je "hring" a druhá část je "iða".
| přípona | přípona s koncovkou | příklad |
| -ing- | -ingur | rugl··ingur |
| -ing | hreyf··ing | |
| -ingi | erf··ingi | |
| -ingar | lækn··ingar | |
| -ling- | -lingur | vett··lingur |
| -ning- | -ningur | flut··ningur |
| -ning | set··ning | |
| -ningar | kos··ningar | |
| -að- | -aður | mark··aður |
| -nað- | -naður | skil··naður |
| -ar- | -ari | dóm··ari |
| -skap- | -skapur | kveð··skapur |
| -dóm- | -dómur | lær··dómur |
| -leik- | -leikur | sann··leikur |
| -leiki | mögu··leiki | |
| -lát- | -látur | laus··látur |
| -átt- | -átta | víð··átta |
| -sam- | -samur | starf··samur |
| -sem- | -semi | hamingju··semi |
| -nesk- | -neskur | tékk··neskur |
| -neska | tékk··neska | |
| -leg- | -legur | blíð··legur |
| -lega | blíð··lega | |
| -ung- | -ungur | gler··ungur |
| -unga | snopp··unga | |
| -ungi | sveit··ungi | |
| -ung | nýj··ung | |
| -ótt- | -óttur | blett··óttur |
| -ræn- | -rænn | suð··rænn |
| -ræna | nor··ræna | |
| -ern- | -erni | fað··erni |
| -ind- | -indi | vís··indi |
| -and- | -andi | gef··andi |
| -ug- | -ugur | göf··ugur |
| -ugt | stöð··ugt | |
| -ust- | -usta | þjón··usta |
| -ald- | -aldur | far··aldur |
| -uð- | -uður | söfn··uður |
| -úð- | -úð | dul··úð |
| -versk- | -verskur | ung··verskur |
| -verska | ung··verska | |
| -ist- | -isti | hass··isti |
| -ism- | -ismi | húman··ismi |
| -ang- | -angur | far··angur |
| -els- | -elsi | fang··elsi |
Např. výslovnost slova "hestaskál" je [ˈhɛsd̥aˌsɡ̊aul̥] .
Např. složené slovo "ágjarn" se vysloví [auːɟ̊ard̥n̥] a "félag" se vysloví [fjɛːlax] .
Např. složené slovo "úreltur" se vysloví [uːrɛl̥d̥ʏr̥] a "úthaf" se vysloví [uːtʰaf] .
Např. složené slovo "mótbára" se vysloví [mouːd̥b̥aura] .
Např. složené slovo "afþakka" se vysloví [afθahɡ̊a] .
Složené slovo "grasflöt" se skládá ze slova "gras" [ɡ̊raːs] a "flöt" [flœːd̥] . Ve výsledné výslovnosti zůstává pouze první dlouhá slabika [ɡ̊raːsflœd̥] .
Slovo "jakobsfífill" vyslovíme [jaːkʰɔb̥sfivɪd̥l̥] (pomalu výrazně) nebo [jaːkʰɔfsfivɪd̥l̥] (zvykle).
Např. Věta "Komdu inn!" čtená zřetelně se vysloví [kʰɔmd̥ʏɪn]. Nicméně při běžné (normální) řeči se koncové "u" vytratí - [kʰɔmd̥ɪn].
Např. Věta "Hættu þessu!" čtená zřetelně se vysloví [haihd̥ʏ θɛsːʏ]. Při běžné (normální) řeči se počáteční "þ" stane znělým - [haihd̥ʏ ðɛsːʏ].
Např. Věta "Ég sá hana í gær.!" čtená zřetelně se vysloví [jɛx sauː haːna iː ɟ̊aiːr̥]. Při běžné (normální) řeči se počáteční "h" ztratí - [jɛx sau ana iː ɟ̊aiːr̥].
Např. Věta "Hvað ertu að gera?" čtená zřetelně se vysloví [kʰvaːθ ɛr̥d̥ʏ aːθ ɟ̊ɛːra]. Při běžné (normální) řeči se koncové [θ] u částice "að" ztratí - [kʰvaːθ ɛr̥d̥ a ɟ̊ɛːra]
Např. slovo "latur" vyslovené nářečně [laːtʰʏr̥] místo obvyklého [laːd̥ʏr̥] .
Např. slovo "vantar" vyslovené znělou výslovností je [vantʰar̥] místo obvyklého [van̥d̥ar̥].
Např. slovo "hringla" vyslovené -ngl- výslovností je [r̥iŋɡ̊la] místo obvyklého [r̥iŋla] .
Např. slovo "hafði" vyslovené -bð- výslovností je [hab̥ðɪ] místo obvyklého [havðɪ].
Např. slovo "sagði" vyslovené -gð- výslovností je [saɡ̊ðɪ] místo obvyklého [saɣðɪ].
Např. slovo "hvar" vyslovené -hv- výslovností je [xvaːr̥] místo obvyklého [kʰvaːr̥] .
Např. slovo "hagi" vyslovené tímto druhem výslovnosti je [haːjɪ] místo obvyklého [haijːɪ] / [hajːɪ].
Např. slovo "banki" vyslovené tímto druhem výslovnosti je [b̥aɲ̊ɟ̊ɪ] místo obvyklého [b̥auɲ̊ɟ̊ɪ] .
Např. slovo "varla" vyslovené -rl výslovností je [varla] místo obvyklého [vard̥la] .
Např. slovo "ungæðisháttur" vyslovíme [uɲɟ̊aiðɪshauhd̥ʏr̥]
. A kde je výjimka :)? Jedná se o složené slovo skládající se z několika částí - "ung" + "æðis" + "háttur".
Přitom první a druhou část bychom podle pravidel vyslovili [uŋɡ̊aiðɪs]. Druhá část složeniny se chová jako přípona a ovlivňuje hlásku před sebou.
