[neiːθ] - f (-ar, -ir) 1. donucení, přinucení nauðsyn gera e-ð af neyð dělat (co) z donucení 2. tíseň, nesnáz, nouze nauð(1) vera staddur í neyð být v nesnázích 3. nedostatek, bída, nouze skortur Það er mikil neyð í landinu eftir styrjöldina. Po válce je v zemi velká nouze. Neyðin kennir naktri konu að spinna. přís. Nouze naučila Dalibora housti.