[sɟ̊œld̥ʏr̥] - m (skjaldar, skildir) 1. štít (výzbroj) 2. štít (část erbu) e-að kemur e-m í opna skjöldu (co koho) zaskočí, (co koho) překvapuje bregða skildi yfir e-n bránit (koho), hájit (koho) hafa e-n að skildi fyrir sér přen. použít (koho) jako živý štít, chránit se (kým) hafa hreinan skjöld přen. mít čistý štít koma e-m í opna skjöldu zaskočit (koho), překvapit (koho) leika tveimur skjöldum přen. sloužit dvěma pánům, hrát na obě strany vera sverð og skjöldur e-rs přen. být ochráncem (koho)(národa ap.)