[fjaːra] - f (fjöru, fjörur) 1. odliv útfall flóð(1) 2. pobřeží, (mořský) břeh strönd Það dreymdi mig að ég stóð í fjöru og horfði til hafs. Zdálo se mi, že stojím na pobřeží a dívám se na moře. finna e-n í fjöru přen. pomstít se (komu) hefnast á e-m
Islandsko-český studijní slovník
fjara
fjara1Slovo patří mezi 2800 nejfrekventovanějších slov.